Výstava ROŽMBERKOVÉ

Umělecká díla z českobudějovické diecéze na výstavě ROŽMBERKOVÉ

Ve Valdštejnské jízdárně v Praze probíhá výstava „Rožmberkové – rod českých velmožů a jeho cesta dějinami“, uspořádaná Národním památkovým ústavem, ú. o. p. v Českých Budějovicích k 400. výročí vymření rodu Rožmberků.

Tento slavný šlechtický rod patřil k nejmocnějším  a v době husitské revoluce byl hlavní mocenskou oporou katolické církve v zemi. Rožmberkové stáli u zrodu řady významných klášterů jako např. cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě (1259), minoritského v Českém Krumlově (1357), augustiniánského v Třeboni (1367), paulánského v Kuklově (1495) či zřízení jezuitské koleje v Českém Krumlově (1584), která měla velký význam pro katolickou obnovu jižních Čech. Mocný rod vystavěl také řadu monumentálních kostelů jako např. v Bavorově,  Českém Krumlově, Dolním Dvořišti, Frymburku, Horní Stropnici, Chvalšinách, Kájově, Soběslavi aj. Oldřich z Rožmberka pozval roku 1451 do Českého Krumlova  sv. Jana Kapistránského, a to v době, kdy tohoto proslulého kazatele panovník Jiří z Poděbrad nechtěl pustit do husitstvím nakažené země. Rožmberské dominium pokrývalo koncem 16. století značnou část jižních Čech, včetně měst Bechyně, Třeboně, Nových Hradů, Českého Krumlova, Prachatic (od 1501) a Vimperka (od 1563). Poslední mužský člen rodu Petr Vok z Rožmberka (1539-1611) odpadl roku 1562 od katolické víry k luteránům a posléze (r. 1582) přestoupil k Jednotě bratrské. Zemřel bezdětný v 72 letech v Třeboni. Rožmberské dominium částečně zdědili Švamberkové a navázalo na ně jihočeské panství Eggenbergů a později Schwarzenbergů.

Z církevních objektů v českobudějovické diecézi bylo na výstavu zapůjčeno celkem 28 předmětů a kromě toho je tu možno spatřit několik děl,  pocházejících ze sbírek bývalého Diecézního muzea v Českých Budějovicích či z majetku farností, která si přivlastnily státní instituce. Nejvíce předmětů bylo zapůjčeno z Kájova: celkem 12 ks deskových obrazů apoštolů, odpustkové desky (po r. 1484), socha Madony z kaple sv. Jana Nepomuckého, socha sv. Víta z Mezipotočí, reliéf Smrti Panny Marie a kovaná mřížka sanktuáře (po r. 1480); z Borovan byla zapůjčena socha Piety (kol. 1466), z Trhových Svinů socha Madony s Ježíškem z hlavního oltáře (dat. 1520) a dvě krycí desky z téhož oltáře, z Libínského Sedla (farnost Prachatice) sochy sv. Jakuba a Jana Křtitele (kolem 1500), z Třeboně Krucifix z Majdaleny (1. pol. 15. stol.), z Loučovic (farnost Vyšší Brod) kamenný almužní sloupek (kol. 1500), ze Soběslavi cínová křtitelnice (1501).  Krom toho byla zapůjčena dvě mimořádná díla, která s Rožmberky přímo nesouvisí, a sice cisterciácký milostný obraz Madony Zlatokorunské (kol. 1410) a opuková milostná socha Madony z Vimperka (1400-1410). Cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě, založený roku 1259 Vokem z Rožmberka jako projev vděčnosti Bohu za jeho záchranu před utonutím ve Vltavě,  zapůjčil rozměrný obraz „Glorifikace 500. výročí založení kláštera Vyšší Brod“ (1759), portrét Petra Voka s Řádem lebky (kol. 1750), portrét Petra Voka (zač. 17. stol.), sochu sv. Mikuláše z Vyššího Brodu (původně z kostela v Rožmberku, 1380-90), kopii milostného obrazu Madony Vyšebrodské (1939, originál po r. 1420) a z klášterní galerie reliéf Smrti Panny Marie (kol. r. 1520) a reliéf klečícího Viléma z Rožmberka před křížem (1597).  Z bývalého Diecézního muzea a z majetku farností (který tu ovšem není přiznán) zde můžeme spatřit např. rožmberskou kasuli z Třeboně (2. pol. 14. stol., dnes Jihočeské muzeum v Č. Budějovicích), gotické ciborium (kol. 1450), sochy sv. Magdaleny z Čakova (1520-25) , Madony ze Suchdolu nad Lužnicí (po r. 1400), Madony ze Svérázu (kol. 1420), Krucifixu z Boletic (kolem r. 1450) obraz literátského bratrstva z Prachatic (1604), deskové obrazy z Trhových Svinů (dnes Alšova jihočeská galerie v Hluboké n. Vlt.) aj. V případě Trhových Svinů se na výstavě podařilo částečně naznačit, jak asi vypadal původní pozdně gotický oltář jako celek včetně deskových obrazů i sochy Madony s Ježíškem. Dochovaly se i dřevěné desky, tvořící pozadí Madony, které jsou zdobeny řemeslně kvalitním vegetabilním ornamentem na rubové straně (na výstavě bylo možno vidět pouze neuměle malovanou stranu lícovou).

Výstava, zabírající přízemí a část patra budovy Valdštejnské jízdárny, má svým rozsahem příjemný  komorní charakter a nejen pro návštěvníka z jižních Čech je nesporně zajímavá. Vedle řady dalších uměleckých děl (např. portrétní obrazy Rožmberků z Lobkovické sbírky v Nelahozevsi aj.)  jsou zde vystaveny i dobové listiny, knihy, technické přístroje, oděvy, zbroj, užité umění a jiné. Připomenuta je také rozsáhlá hospodářská činnost rodu, zejména rybníkářství. K dispozici je 200 stránkový „Stručný průvodce výstavou Rožmberkové“ s odbornými texty a kvalitními fotografiemi (red. prof. Jaroslav Pánek, DrSc.)

Nedostatkem výstavy je ne vždy vhodná instalace některých předmětů, např. dvanácti desek z Kájova, gotické kasule z Třeboně a zvláště gotické sochy Madony z Vimperka, kterou prakticky není možné v prosklené vitríně nahlédnout bez rušivé reflexe bodových osvětlení, dále např. forma popisek na skle u bohoslužebných nádob, jen s velkou námahou přiřaditelných a čitelných. Řada exponátů nemá rožmberský původ, či je tento přinejmenším diskutabilní. Lze je ovšem chápat jako doplňující materiál pro představu o kulturním prostředí v době, která zaujímá přibližně 400 let.

Pozoruhodná a přínosná výstava, která má podle oficiálního vyjádření „ambice stát se podobně prestižní jako již uskutečněné výstavy Rudolf II. a Praha, Karel IV. – Císař z Boží milosti nebo Albrecht z Valdštejna a jeho doba“,  je otevřena denně (včetně pondělí) od 10.00 do 20.00 hod do 20. srpna 2011, poté se v modifikované formě přestěhuje do Zámecké galerie v Českém Krumlově. Podle sdělení pořadatelů budou exponáty na výstavě průběžně obměňovány, tak aby mohla být výstava navštívena i opakovaně.

Jiří Černý

Setkání. Diecézní časopis pro křesťanské společenství, 2011, č. 7-8, s. 10-11.