Kolaudace zvonu
Základní směrnice pro kolaudaci zvonu
A. Zvuk zvonu
Základem budiž a1 = 435 Hz, odchylky v osminách půltónu (1/16 tónu).
V oblasti principálové řady alikvotních tónů se vyžaduje:
- Zřetelný a jednoznačný nárazový tón (dále NT), který je tónem hlavním a základním, k němuž jedině mají všechny ostatní zvukové prvky svůj vztah.
- Alikvotní prima musí souhlasit s NT.
- Čistá spodní oktáva, vrchní kvinta a oktáva.
- Jasně vybarvená tercie mollová či durová.
Z mixturních alikvotních tónů se požaduje podle velikosti zvonu durová decima, čistá duodecima a superoktáva. Vyskytnou-li se i jiné hlasy, jako IX, XI, XIII, nesmí rušivě vystupovat a nemohou tvořit menší interval než půltón.
Rušivé prvky, objevující se někdy na přechodu z principálových do mixturových hlasů, mohou být důvodem k neschválení zvonu. Poněvadž mixtury mají velký význam pro lehký ozev, a tudíž pro vlastní rozvinutí a uplatnění zvuku, je třeba jim věnovat zvláštní pozornost.
Přípustné výškové tolerance u alikvotních tónů:
| I | +2 | -3 |
| VIII | +4 | -3 |
| III | +2 | -2 |
| V | +6 | -4 |
B. Rezonance - vyznívání zvonu
Na přiměřeně dlouhém, vyrovnaném a klidném doznívání zvuku zvonů po nárazu srdce je nutné trvat v rozpětí této zásadní stupnice:
| VIII | I-III | |
| c1 | 120 s | 30 s |
| f1 | 95 s | 25 s |
| a1 | 80 s | 22 s |
| cis2 | 60 s | 17 s |
| f2 | 55 s | 12 s |
| a2 | 40 s | 10 s |
Při zvučnosti zvonu se posuzuje:
- Úměrně dlouhé a silné vyznívání po úderu. Nestačí tedy jen doznívání spodní oktávy.
- Dobrý ozev všech alikvotních tónů na ladičku.
- Lehký ozev zvonu a přechod z principálů do mixtur bez zlomu. Zvony nedostatečně zvučné s event. zdvojenými alikvotními tóny nutno zamítnout.
C. Technické náležitosti zvonu
Označení zvonových žeber při váze pro zvon a1:
| těžké | 1150 kg | Ptáčkovo |
| střední | 450 kg | Manouškovo |
| lehké | 340 kg | Colbachiniho |
Oktávová váha se pohybuje cca 8,5-krát směrem nahoru i dolů. V případě spojení nových zvonů se zvonem starým je třeba volit žebro podle zachovaného zvonu starého.
Materiál zvonu
Zvonovina vyžaduje 78 % mědi a 22 % cínu. Přípustná tolerance je ą 1 %. Cín však nikdy nesmí klesnout pod 20 %. Odlití zvonu musí být čisté, bez bublin a pórovitých kazů. Povrch zvonu nesmí být broušen nebo pilován, nýbrž jen očištěn pískem a vodou. Je přípustná povrchová konzervace vosky.
Příslušenství zvonu
Rytmus a dynamika zvonu, jakož i zvukové uplatnění je závislé na příslušenství zvonu a způsobu jeho zavěšení. Definitivní schválení zvonu může být proto provedeno až na věži.
Použití hluboko položených (zalomených) os je přípustné pouze spolu s odpovídajícím zavěšením srdce.
U starých zvonů se požadují jen dubové závěsné hlavice. Z důvodů fyzikálně-akustických se doporučují užívat i u nových zvonů.
Srdce
Obuškovité srdce má mít průměr hrušky 4/3 síly nárazového věnce, váhu 2,5% - 4% váhy zvonu. Výpustka srdce má mít délku rovnající se síle nárazového věnce.
Pro posouzení rytmu zvonů slouží tato tabulka počtu úderů v minutě:
Zvon o váze
| váha | úderů/min |
|---|---|
| 2000 kg | 45 |
| 1500 kg | 49 |
| 1000 kg | 52 |
| 500 kg | 56 |
| 300 kg | 58 |
| 150 kg | 61 |
| 100 kg | 64 |
D. Soubor zvonů
Hlavním hlediskem hodnocení souboru zvonů je intervalový poměr NT. Zvony, které nárazovými tóny vybočují ze žádoucí dispozice, je třeba zamítnout. Tolerance u zvonů disponovaných v rozsahu sexty je 3/8 půltónu s přihlédnutím ke skutečnosti, že na zvětšení intervalu je lidské ucho méně citlivé než na zúžení. U větších rozsahů (nad oktávu) je žádoucí malá gradace (zvětšení intervalů až o 2/8 půltónu). Nejasné intervaly mezi jednotlivými zvony nebo vystupující disonantní alikvotní tóny jsou důvodem k neschválení rušivě znějících zvonů. Jestliže je zvuk některého zvonu souboru příliš výrazný, nebo naopak zaniká, musí být vada odstraněna vhodným technickým vybavením. Kdyby se tyto úpravy nesetkaly s uspokojivým výsledkem, je nutno takový zvon zamítnout.
Případná změna ladění v dispozici melodickou je možná, nedoporučuje se však obrat k dispozici harmonické.
E. Závěr
Při konečném hodnocení je třeba posoudit všechny vlastnosti zvonu. Menší nedostatky u alikvotních tónů mohou být vyváženy mimořádně dobrým ozevem a zvučností zvonu. Také u souborů je možno shovívavě posuzovat (s výjimkou zvonové hry) přesnost melodie NT, jsou-li zvony jinak vyhovující.
Staré historicky cenné zvony vyžadují zvláštní péči. Je-li ku starému zvonu pořizován zvon nový, je možné požadovat u nového zvonu speciální přizpůsobení alikvotních tónů a originální žebro. Obtížnost zapojení starých zvonů mezi zvony nové nemůže být nikdy důvodem k přelití starých zvonů.
Před renovací puklých zvonů a jinými opravami starých, historicky cenných zvonů nebo při doplňování souborů takových zvonů novými díly je třeba vyžádat si před započetím prací pokyny kampanologa - soudního znalce (viz výnos Ministerstva kultury č. 52994/1955).
Při stanovení těchto směrnic bylo přihlédnuto k usnesení německých kampanologů a zvonařů na Deutscher Glockentag Limburg 6.-9. června 1951 a potvrzených na sjezdu kampanologů a zvonařů v Norimberku 5.-8. června 1956.
V Praze, dne 18. září 1959
(Vydal Státní ústav památkové péče a ochrany přírody v Praze jako směrnici č. 4491/1959)